361. Jižní Morava - Hrušky u Břeclavi - vinný sklep III

Jižní Morava - Hrušky u Břeclavi - vinný sklep s ubytováním III

Jedná se o nově vybudované ubytování, které vzniklo při rekonstrukci vinného sklepa. Ubytování se nachází ve sklepní oblasti na okraji obce v blízkosti fotbalového hřiště a tenisového kurtu.

Vybavení objektu

• Veškeré prostory, které slouží k pronájmu se nachází v horní části sklepa.
• Posezení – součástí posezení je kuchyňský kout - vybavený plotýnkovým vařičem, mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice, lednička s mrazákem, nádobí.
• Koupelna – se sprchovým koutem a umyvadle, WC.
• Ložnice č.1 – čtyři samostatné lůžka, skříň.
• Ložnice č.2 – dvě samostatné lůžka, skříň.
• Za vinným sklepem je zahrádka s možností posezení, grilování

Možnosti výletů

Cykloturistika - Vinařská stezka Podluží

• Široce rozkročená rovinami úrodného kraje vede vinařská stezka Podlužím. Pestrá trasa střídá silnici s malebnými úseky mezi vinicemi, chladivou cestu na břehu rybníka i vítaný stín či závětří lesní doubravy. Pohostinné vinaře a lahodné víno najdete na Podluží téměř všude; v prušáneckých Nechorách nebo mikuleckých Búdách poznáte i živé vinařské společenství a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. Jižní část stezky, která začíná v Břeclavi, představí dvě významná slovanská sídliště: Pohansko a Valy u Mikulčic. Severní okraj vinařské stezky Podluží dosahuje až na Slovácko.

• Podluží tvoří jižní část Slovácké vinařské podoblasti.Teplý a suchý kraj úrodných rovin v údolí řek Moravy a Kyjovky je domovem vinné révy od nepaměti. Vinařské symboly – révový keř s hrozny, radlice s kosířem a či vinařské nože má ve znaku snad každá podlužácká obec. Rubem rovinaté krajiny v blízkosti řek je časté poškozování vinic jarními mrazy. Proto se na Podluží pěstují především odolnější odrůdy Ryzlinku rýnského a Ryzlinku vlašského, z modrých odrůd Zweigeltrebe a Frankovka. Tyto odrůdy dávají v příznivých ročnících plná a aromatická vína, jaká jinde nenajdete. V posledních letech se velmi rozšířila výsadba odrůdy Cabernet Moravia, kterou vyšlechtil novoveský vinař a šlechtitel Lubomír Glos. Významným znakem Podluží je vyspělé malovinařství a bohatý spolkový život vinařů. Vzdělanost a pracovitost zdejších vinařů potvrzuje i jinde nevídané vysazováním nových či málo známých odrůd révy vinné.

• Jihovýchodní výspa České republiky, kultivovaná krajina lemovaná lužními lesy a nivou řeky Moravy, to je malované Podluží. Kraj lesů, sadů a vinic, přívětivých lidských sídel, pohostinných a družných lidí. Teplé podnebí, blízkost řek a nedozírné roviny lákaly k osídlení odnepaměti – důkazem jsou archeologická naleziště dokumentující velkomoravská sídliště na Valech u Mikulčic a Pohansko u Břeclavi. Pracovitost, úcta k půdě a tradicím jsou vlastnostmi i dnešních obyvatel zeleného koutu Moravy v sousedství Rakouska a Slovenska. V údolí řek Moravy a Kyjovky se daří všem teplomilným rostlinám, ozdobou vyspělého zemědělství je místní vinařství.

Typy na výlet

• Břeclavsko - region pod Pávlovskými kopci spjatý jednak s vinohrady na každém kopci, s Lednicko-valtickým areálem, ale i s lužními lesy podél Dyje a Moravy a kde jsou dodnes živé lidové tradice, leží v jižní části Jihomoravského kraje na jihovýchodě ČR. Sousedí s Hodonínskem na SV, regionem Brno-venkov na SZ, Vyškovskem na S, Znojemskem na Z, Slovenskou republikou na JV a státní hranicí s Rakouskem na JZ.
  K 1.1.2008 měl region rozlohu 1048,91 km2, správně byl členěn do 63 obcí (měst je zde 9, městysů 4 a vsí 50), žilo zde přes 114200 obyvatel, což znamená 109 obyvatel na km2. Břeclavský region je převážně lesnicko-zemědělský s rozvinutým obilnářstvím, vinařstvím a sadařstvím na dolních tocích řek Moravy, Dyje a Svratky. Charakteristické jsou zde lány obilí, okopanin, kukuřice, zeleniny, ovoce a hlavně víno, jemuž se zde lidé věnují po staletí. Průmysl je zde převážně lehký (gumárenský, chemický, strojírenský, polygrafický a díky zemědělství potravinářský), významná je těžba štěrkopísků, vápence, hlín, plynu a nafty.

• HOROPIS - Horopisně leží region na pomezí dvou velkých jednotek – subsystémů Karpaty a Panonská pánev.
  Subsystém Karpaty zde zasahuje provincií Západní Karpaty, ta dvěma subprovinciemi Vněkarpatské sníženiny a Vnější západní Karpaty. První subprovincie zde zasahuje svou oblastí Západní Vněkarpatské sníženiny.
  Oblast Západní Vněkarpatské sníženiny zde zasahuje pouze jedním celkem – Dyjsko-Svratecký úval.
  - celek Dyjsko-Svratecký úval leží na Z a S regionu a je to mírně zvlněná zemědělská krajina s výškami 200-300m.
  Subprovincie Vnější západní Karpaty zude zasahuje dvěma oblastmi – Jihomoravské Karpaty a Středomoravské Karpaty.
  Oblast Jihomoravské Karpaty zde zasahuje jedním celkem – Mikulovická vrchovina.
  - celek Mikulovická vrchovina leží na J regionu a je to vápencová kopcovitá krajina s výškami 300-550m.
  Oblast Středomoravské Karpaty zde zasahuje dvěma celky – Ždánický les a Kyjovská pahorkatina.
  - celek Ždánický les leží na SV regionu a je to zvlněná lesnatá krajina s výškami 300-400m.
  - celek Kyjovské pahorkatiny leží v kouscích na V regionu a je to zvlněná zemědělská krajina s výškami 250-350m.
  Subsystém Západopanosnká pánev zde jakoby protíná oblouk Karpat a zasahuje zde jednou subprovincií – Vídeňská pánev. Ta zde zasahuje svojí oblastí – Jihomoravskou pánev.
  Oblast Jihomoravská pánev zde zasahuje jediným celkem – Dolnomoravský úval.
  - celek Dolnomoravský úval leží na JV regionu a je to mírně zvlněná zemědělská krajina s lužními lesy a výškami 200-250m.

• VODOPIS - Region představuje naši nejjižnější a nejníže položenou oblast, většina toků směřuje od S a SZ k J a JV. Hlavními toky jsou Dyje na Z a Morava na V regionu. Dyje odvádí vody od Z k JV, nejdůležitějším pravým přítokem je Včelínek, nejdůležitějšími levými přítoky jsou Jevišovka a Miroslavka vedoucí vody od Z k V, Jihlava a Svratka se Šatavou, Trkmanka, Kyjovka se Svodnicí vedoucí vody od S k J. Dyje se vlévá do Moravy. Morava odvádí vody od SV k J, je prakticky hraničním tokem. V oblastech dolního toku hlavních řek je množství slepých ramen, meandrů, spojnic či potůčků, které vytvářejí pestrou síť vodních roků.
  Region je lokalitou velkých vodních ploch – největší moravské rybníky najdete mezi Mikulovem a Lednicí, další jsou u Mor. Nové Vsi (bývalé pískovny), u Velkých Bílovic, mezi obcemi Pohořelice, Přibice, Ivaň a Branišovice.
  Vodní nádrže – soustava 3 vodních děl Nové Mlýny pod Pavlovskými vrchy (cca 3 232 ha) na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy.

• PŘÍRODA - Region patří mezi naše nejteplejší oblasti, krajinu je možné rozdělit na čtyři různé typy – pahorkatiny Hustopečska a Klobucka s vinicemi, poli, sady; rovinatá zemědělská krajina polí, svodnic, rybníků a nádrží Dyjsko-Svrateckého a Dolno-Moravského úvalu; zalesněná krajina lužních lesů se slepými rameny a loukami u Dyje a Moravy; vápencové kopce Pálavy. Významným činitelem je tedy v krajině voda a vodní plochy, které dávají krajině charakter.
  V regionu je jedna chráněná krajinná oblast – Pálava, která je současně biosférickou rezervací (od r.1986).
  CHKO Pálava byla vyhlášená v r.1976 na rozloze 83km2, a představuje nejmohutnější moravské bradlo jurských vápenců (od Dolních Věstonic po Mikulov) s krasovými projevy. Protože patří k severním výběžkům Panonské nížiny, slouží CHKO k ochraně druhů, které díky této teplé oblasti nikde jinde u nás nenajdete – suchomilné stepní porosty a teplomilné dubohabřiny s teplomilnou a vápnomilnou flórou a faunou. V nížině pod vrcholky jsou lesy s místy lužními porosty. Celá oblast je rozdělena do 4 zón. Od r.1986 je biosférickou oblastí. Na skalách se nacházejí tři hradní zříceniny na Turoldu u Mikulova je zpřístupněna jeskyně.
  Dalším unikátním komplexem na území regionu, zapsaným od r.1996 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je Lednicko – valtický areál. Tento rozsáhlý krajinářský park začal na konci 18.st. budovat rod Lichtenštejnů jako nepřirozený komplex lesních, lučních a zahradních společenstev s množstvím romantických staveb mezi rybníky a vodními toky. Rozkládá se na ploše asi 200 km2.

• PAMÁTKY - Region při hranicích se Slovenskem a Rakouskem je znám prolínáním kulturních vlivů. Najdete zde sídliště lovci mamutů s nalezištěm Věstonické Venuše (muzeum je v Dolních Věstonicích), římské stanoviště nedaleko ATC Merkur v Pasohlávkách (expozici najdete v Ivani), Slované zde zanechali svá sídliště na Pohansku, kde najdete muzeum v empírovém zámečku. Známé je také osídlení Charváty a habány po útěku před Turky v okolí Břeclavi. Krásu Lednicko-valtického areálu můžete završit v novogotickém zámku v Lednici s přilehlou francouzskou zahradou nebo v barokním zámku ve Valticích s vinařskými trhy. Kolonáda, Tři Grácie, Randezvous, minaret, Sv.Hubert, Appollo a další – to je jen málo z krásných romantických, klasicistních a empírových staveb v tomto areálu, které jsou volně roztroušeny v nádherné lesnato-rybníkové krajině.
  Kromě těchto památek zde byly do dnešních dnů dochovány lidové tradice a obyčeje – místní krojované hody, jarmarky, písně a tance. Vše je jaksi spjato s místním zlatem – vínem, krajina je protkána vinohrady, vinařskými cyklostezkami, ale také nádherně malovanými vinnými sklípky (Kobylí, Vrbice, Dunajovice, Zaječí, Pavlov). Rybáří naleznou v krajině rybníků, jezer a velkých vodních toků místo k rybaření.
  Ve městě Břeclavi najdete slovanské hradisko Pohansko u Břeclavi z 8-10.st., zámek na místě původního strážního hraničního hradu z 11.st. s pozůstatky renesančních arkád, novodobý chrám sv.Václava, postavený ve 20.st. na místě původníhobarokního kostela, kapli sv. Martina, farní kostel církve evangelické kostel církve adventistů, kaple sv. Cyrila a Metoděje z 19.st., kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné, kostel sv. archanděla Michaela v Ladné, kaplička P.Marie v Charvátské Nové Vsi. Dochovaly se zde starší židovské domy, novorománská synagoga z 19.st. s expozicí a galerií, budova židovské školy, židovský hřbitov. Ve městě Hustopeče najdete renesanční kašnu s Tritonem a delfíny ze 16.st., barokní morový sloup z 18.s.t, radnici z r.1906 s věží, moderní kostel sv. Václava a sv. Anežky České s románskou kryptou, empirový dům na místě původní radnice s patrovými gotickými sklepy, renesanční dům U Synků ze 16.st. s arkýřem a arkádami (galerie, infocentrum, expozice vinařství), renesanční dům U Vašinů s arkádami, židovskou modlitebnu a školu, erb Lichtenštejnů v místě Kovářské brány, spořitelnu – původně horenský soud, renesanční dům Kryštofa Wissingera z Vizovic ze 16.st., městský hřbitov s hrobem rodičů T.G.Masaryka. Uvidíte zde ulici starých sklepů, také pozůstatky opevnění ze 16.st. s baštou, v městském parku uvidíte kapli sv.Rocha z 18.st., evangelický kostel z 20.st., budovu piaristického gymnázia z 18.st. Město Klobouky u Brna, nedaleko Divák – obce spjaté s Aloisem a Vilémem Mršíkovými – nabídne ke shlédnutí kloboucký „větřák“ – rekonstruovaný a funkční větrný mlýn přenesený sem z Pacetluk na Kroměřížsku, katolický kostel sv.Vavřince ze 17.st., evangelický kostel z 19.st., kapli sv. Barbory ze 17.st. na návrší, na náměstí původně renesanční zámek ze 16.st. upravený v 19.st. s mětským úřadem, obchody a národopisným muzeem s nádhernou sbírkou archeologie, lidových krojů, obrázků malovaných na skle a kraslic (nejbohatší v ČR). V Mikulově, ve městě na bílých skalách Pálavy s vinicemi, najdete městskou památkovou rezervaci a v ní rozsáhlý renesančně-barokní zámek s vysokou věží a zahradami, v zámku je umístěno regionální muzeum a expozice vinařství s s obřím sudem (největší ve stř.Evropě) a dřevěnými kládovými lisy, dále gotický farní a kolegiátní proboštský kostel sv. Václava, hrobku Dietrichsteinů, barokní kašnu se sochou Pomony, sloup Nejsv.Trojice z 18.st., komplex renesančně-barokních piaristických budov s kostelem sv. Jana Křtitele, křížovou cesta a kapli sv.Šebestiána na Sv.Kopečku, židovskou čtvrť se synagógou a hřbitovem (jeden z největších unás), sgrafitový dům či věž Kozí hrádek. V Lanžhotě, nejjižnějším městě Moravy, uvidíte muzeum s expozicí lidových památek, farní kostel Povýšení svatého Kříže ze 16.st. přestavěný v 19.st., radnici, památkově chráněnou sochu rudoarmějce (město bylo osvobozeno v r.1945 jako první u nás), faru původně ze 17.st., lichtenštejnský lovecký zámeček. V okolí najdete rozsáhlé lesní komplexy s loukami či zamokřelými územími, s místy vystouplých písečných dun (hrúd) a oboru pro chov jelení a daňčí zvěře. V této krajině Podluží můžete také navštívit krojované hody či jarmark. Podivín, bývalé královské město, nabízí ke shlédnutí kostel Sv. Petra a Pavla (původně ze 13.st.) s ojedinělou daleko viditelnou věží a románským portálem, renesanční kovanou bránu na katolickém hřbitově, kapli sv.Anny z 19.st., řadu barokních soch (např. sousoší Immaculaty), kapli Sv. Cyrila a Metoděje u kostela, budovu základní školy z 19.st. s vymalovanou mapou katastru města uvnitř, židovský hřbitov s obřadní vstupní halou z 19.st. a s tisícem kamennými náhrobků (od 17.st.) a malou muzejní expozicí. Na katastru města ještě leží Janohrad – umělá zřícenina z 19.st. a Obelisk – 23 m vysoká sloup na památku uzavření míru mezi Rakouskem a Francií v 19.st. Bývalé královské věnné město Pohořelice, dnes vinařská obec, nabízí e shlédnutí gotický kostel sv. Jakuba se středověkými freskami, pozdně barokní faru, radnici z r.1903 – původně sídlo městské spořitelny v historizujícím slohu, dnes kulturní centrum se sálem, obřadní síní. Dále zde uvidíte židovský hřbitov, moderní víceúčelovou sportovní halu, bývalý ditrichštějnský lovecký zámeček Leopoldsruhe, dnes Dům na půl cesty, budovu bývalé pošty ze 17.st., pomník divokého odsunu Němců od Brna. Původní zámeček ze 17.st. (Paarův zámeček), byl součástí školy a je dnes bytový dům. V okolí najdete množství rybníků. Ve Valticích najdete skvostný barokní zámek z 18.st. s kaplí a parkem, chrám Diany zvaný Rendez-vous z 18.st., farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18.st., klášterní kostel sv. Augustina z 18.st., klášter milosrdných bratří z 18.st., špitál milosrdných bratří z 18.st., františkánský klášter z 18.st., řadu barokních soch v zámeckém parku a ve městě, přístupná je vyhlídka Kolonáda-Reistna z 19.st. Dále je zde barokní zámeček Belvedere z 19.st., kaple sv.Josefa. Na náměstí je morový sloup ze 17.st., radnice původně ze 14.st., přestavěná v 16. a 19.st. či kašna se sochou. Město je dnes kromě zámku a okolí známo jako vinařské centrum s vinařskými slavnostmi, národním salónem vín a vinařskými cyklostezkami. Velké Bílovice - největší vinařská obec ČR je město vína a ovoce s živými lidovými tradicemi. Z památek zde najdete kostel Narození Panny Marie z 18.st. s hrobkou Žerotínů, tvrz ze 14.st. přebudovaná na sýpku, sochy z 18.st., habánské sklepy ze 16. st., vlastivědné muzeum s expozicí krojů a zemědělského nářadí, archeologií či expozicí životu krajanů v Argentině. Na návrší Hradištěk stojí kaplička Cyrila, Metoděje, sv.Václavova a sv.Urbana. Sídlí zde Českomoravská vinohradnická a vinařská unie, město patří do regionu L.V.A. Ve Velkých Pavlovicích můžete shlédnout barokní kostel Nanebevzetí P.Marie ze 17.st. (s 35m věží), sousedící novorenesanční hřbitov s bránou, rotundou ze 16.st. a čtyřmi nárožními kaplemi a sousoší Piety z 18.st. Dále jzde uvidíte modernizovanou radnici, kašnu na náměstí, školní budovy z 19-20.st., budovu tzv. kontribučenské sýpky z 18.st. (pojme cca 250 vagónů obilí), také pam. chráněné historické sklepy, lisovny a lisy z 19.st. Habsburská vláda zde zanechala barokní zámeček z 18.st. (na místě renesanční tvrze ze 17.st.) s rybníkem (pozůstatek zámeckého parku podobného lednickému).

Vzdálenosti

• V obci se nachází obchod, pohostinství, dětské hřiště, tenisový kurt, autobusové a vlakové spojení.
• rybolov: velký rybník Včelínek, 8 km, v Břeclavi    - poplatkový rybolov
  
              malý rybník Na Zahájce v místě /cca 1 km/  poplatkový rybolov (dobře zarybněný)
  
  

Další informace

• Možnost degustace vín ve vinném sklepě.

  v ceně je započteno povlečení lůžek

  majitel může vybrat kauci 1 000 Kč

  elektrické energie v ceně pobytu